Czech English

16. 12. 2015Rok v černých číslech

Rok v černých číslech

V těchto dnech tradičně přichází čas bilancování. Vojenského technického ústavu, s. p. se to samozřejmě týká taktéž. Profesního ohlédnutí za rokem 2015 se zhostil ředitel státního podniku Mgr. Jiří Protiva.

 

Pane řediteli, podařilo se VTÚ, s. p. po loňském více než třicetimilionovém hospodářském propadu vymanit z červených čísel?

Ano. I když není s konečnou platností uzavřeno účetní období, je zřejmé, že se státní podnik dostal takzvaně do černých čísel. To je zásadní obrat oproti minulému roku, kdy VTÚ, s. p. vykázal ztrátu bezmála třiatřicet milionů korun. Letošní progres mě samozřejmě velice těší. Především proto, že VTÚ úspěšně uskutečňuje obranný výzkum, vývoj a zkušebnictví ve prospěch českých ozbrojených sil i dalších subjektů, ale i proto, že pozitivní hospodářský výsledek přispívá k celkové stabilizaci podniku a k důležitému profesnímu optimismu zaměstnanců. Loňská ztráta avizovala vůči VTÚ restriktivní kroky, které mohly vést až k nevratné ztrátě některých schopností a kompetencí. Katastrofické předpovědi se však nenaplnily. První kvartál roku jsem pojal jako tzv. „období šance“, které jsme při pohledu zpět nepromarnili. Naopak.    

 

Nelze se nezeptat na důvody změny…

Těch faktorů, které přinesly obrat k lepšímu, je celá řada. Za klíčové však považuji aktivní a stálou podporu zakladatelského resortu. Opakovaně jsme přesvědčili Ministerstvo obrany o našem unikátním know-how v oblasti obranného a bezpečnostního výzkumu a vývoje. V reálu o tom, že prostřednictvím VTÚ lze efektivně realizovat dodávky a služby vysoké kvality v oblastech letectva a protivzdušné obrany, pozemního vojska i výzbroje a munice. Navíc výhradně v gesci státu, který si prostřednictvím státního podniku udržuje know-how ve svých rukách. Tomu odpovídala také naše komunikační strategie. Zaměřili jsme se i na dobrou pověst instituce jako na jednu z nejcennějších aktiv VTÚ. Dílčí projekty jsme prezentovali jak nejvyšším ústavním činitelům, tak odborné veřejnosti při desítkách příležitostí. Podařilo se nám prokázat jak zakladateli, tak obchodním partnerům, že VTÚ je a nadále chce být zodpovědným a sofistikovaným státním podnikem, který má co nabídnout. Na tom se musí samozřejmě pracovat neustále, a to i směrem dovnitř podniku, např. v oblasti optimalizace majetkové základny nebo technologického či odborného rozvoje.

        

Můžete vyjmenovat klíčové projekty VTÚ v letošním roce?

Ve VTÚ se uskutečňují různé druhy projektů jak z hlediska činnosti podniku, tak z hlediska financování. Za rok 2015 jich celkově bylo ve třech odštěpných závodech – VTÚLaPVO Praha Kbely, VTÚPV Vyškov a VTÚVM Slavičín – realizováno bezmála dvě stě. Klasifikovat je ve vztahu k finančnímu objemu považuji za neobjektivní, protože i méně finančně náročný projekt může být profesně velmi významný. Když od této praktikované indicie odhlédnu, tak zmíním: komunikační a informační modul KIM 5, dále KALICH, jenž souvisí s podporou úkolových uskupení AČR v zahraničních misích skrze energetické zdroje, anténní stožáry AN 12 a AN 25 jako nosiče pro pasivní systémy k lokalizaci a identifikaci vzdušných cílů v civilním a vojenském sektoru, nebo vývoj a zkušebnictví zbraňových systémů a munice. Vedle jmenovaných projektů nesmím opomenout také expertní činnost a zejména pak projekty realizované na základě dotačních titulů v rámci programů obranného a bezpečnostního výzkumu a vývoje.

 

Co byste řekl právě o projektech obranného výzkumu a vývoje?

Tyto projekty představují z hlediska portfolia podniku základ jeho činnosti. Za rok 2015 se jedná například o projekt EMOZA, který se věnuje vlivu emoční zátěže pilotů v rámci jejich taktického rozhodování, dále GLADIUS, jenž souvisí s ochranou VIP osob, nebo projekt KOROBS, jehož předmětem je koncepce robotických systémů, na níž spolupracujeme jak s akademickou obcí, tak i s dalším státním podnikem Ministerstva obrany. Nelze opomenout také další specifické projekty, třebas POSTUPY, které se zaměřují na evropské a NATO standardy a jejich aplikaci v českém obranném prostředí. Pro úplnost je třeba zmínit i oblast bezpečnostního výzkumu pro složky Ministerstva vnitra nebo projekty realizované na základě mezinárodní spolupráce v rámci EU a NATO.  

 

Předpokládám, že ne vše se VTÚ podařilo realizovat?

Ve výchozím obchodním plánu na rok 2015 byly i projekty, které se nám získat nepodařilo. Naše vize je jedna věc a realita druhá. To se stává, nicméně i na základě obchodní strategie podniku činíme maximum, abychom případné výpadky plánovaných projektů eliminovali, potažmo nahradili projekty jinými. Našimi argumenty jsou v této souvislosti profesní připravenost a jedinečné know-how ke splnění zadání. Mimochodem - jak vyplývá ze zakládací listiny podniku, podnik plní primárně strategické potřeby rezortu obrany a jiných ozbrojených a bezpečnostních složek státu. A právě rozšíření obchodních příležitostí k těmto „jiným“ složkám státu, včetně IZS, je jedním z dílčích cílů státního podniku do budoucna.

 

Leckdo si může klást otázku, nakolik veliká má být míra (ne)závislosti VTÚ na zakladatelském resortu. Co vy na to?

Vojenský technický ústav je významně navázán na svůj zakladatelský resort, který si ho v roce 2012 za konkrétním účelem založil. Jinými slovy, zakladatel predikuje, co od státního podniku požaduje, a disponuje zároveň právními nástroji k jeho řízení, k jeho využívání prostřednictvím zadávání úkolů a ke kontrole. Vámi pojmenovaná (ne)závislost vyplývá ze zakládací listiny. Ale není to tak, že VTÚ dostává absolutně všechny zakázky od Ministerstva obrany. Ústav byl založený, aby poskytoval strategické dodávky a služby potřebné pro zajištění obrany a bezpečnosti České republiky a plnění závazků vyplývajících z členství ČR v NATO a Evropské unii. Zbývající část našich kapacit pokrývají zakázky pro složky integrovaného záchranného systému, různé další instituce státní správy a také pro civilní sektor. Nechceme a ani nemůžeme být státním podnikem zakukleným pouze na tuzemském trhu a vůči jednomu zákazníkovi. Z pohledu dlouhodobé hospodářské prosperity na tom nelze stavět. Proto se snažíme obchodně prosadit mimo jiné i v mezinárodních aktivitách. Prvními letošními vlaštovkami byla imitace vzdušných cílů našimi bezpilotními prostředky nad Baltským mořem jak pro příslušníky Lotyšských národních ozbrojených sil, tak i Národní gardy nebo aktivity v odborném panelu NATO Applied Vehicle Technology, který je v gesci prestižní alianční vědecko-technické organizace nesoucí název Science & Technology Organization. V této souvislosti nelze nevzpomenout také spolupráci s polskými nebo slovenskými partnery a také dílčí skutečnost, že o výše uvedené anténní stožáry je již delší dobu zájem de facto v celém světě.    

 

Zmínil jste se o širokém odborném portfoliu VTÚ. Nezvažujete spíše redukovat jeho rozsah?

V současnosti určitě ne. Zdůrazňuji, že je to zakladatel, který nám určuje, jaké profesní schopnosti musíme udržovat. Na žádnou z nich nebudeme rezignovat. Prostřednictvím tří odštěpných závodů VTÚ se specializujeme na dílčí oblasti ozbrojených sil a s ohledem na vývoj trendů a potřeb schopnosti přizpůsobujeme a rozvíjíme. Naše přidaná hodnota spočívá hlavně v tom, že dokážeme odštěpné závody profesně propojit a následně projekt realizovat komplexně. Tuto provázanost budu podporovat, přesněji řečeno zvyšovat, i do budoucna. Jednotné logo VTÚ musí představovat jeden efektivní a sofistikovaný celek.      

V této souvislosti chci ještě říct, že i přesto, že VTÚ byl jednou z poškozených stran mimořádné události v muničních skladech Vrbětice, která měla a má řadu negativních dopadů do činnosti podniku, podařilo se zachovat stávající schopnosti VTÚVM Slavičín. V žádném případě neuvažujeme o utlumení výjimečných schopností tohoto odštěpného závodu.

 

Představíte nové trendy Vojenského technického ústavu?

Vojenský technický ústav zpracoval Strategii státního podniku na roky 2016 až 2020, která vychází z Koncepce výstavby Armády ČR a zároveň reaguje na cíle výzkumu a vývoje resortu Ministerstva obrany. V případě potřeby jsme připraveni uskutečňovat projekty související s aktuálními bezpečnostními riziky, nevyjímaje problematiku migrační krize. Ale k Vaší otázce. Nové trendy bych charakterizoval na následujících příkladech: uplatnění robotických systémů, a to vzdušných a pozemních, při monitorování situací spojených s bezpečností, dále elektromagnetický impuls a jeho vliv na nově zaváděnou techniku, průbojná munice se zvýšeným účinkem v cíli nebo bezpečné propojování informačních systémů s různým stupněm utajení. 

 

Autor: Mgr. Pavel Lang, VTÚ, s. p.

Prezentace na Facebooku Twitter presentation Kontakt na Skype

Kontakty

Kontakt:

Vojenský technický ústav, s.p.

Mladoboleslavská 944

197 06 Praha 9 - Kbely

 

IČ: 24272523

DIČ: CZ24272523

 

Tel.: +420 950 105 111

Fax: +420 284 817 086

e-mail: info@vtusp.cz